Den D. Ze skleníku „od Bureše“ se stává „chytrý skleník Sensorie“.
Osmnáctého ráno dorazil majitel firmy s kolegou a do skleníku se začala stěhovat ta část, kvůli které to celé je: řídicí jednotka, čidla, čerpadla, hydroponická ramena, krmítko, světla. Pohon okna už na okně čekal od montáže konstrukce — stačilo zapojit.
Vybral jsem si termín s osobní účastí majitele schválně — čekal jsem, že si mezi vrtáním popovídáme o historii projektu, proč je co navržené, jak to uvnitř funguje. Řekl bych, že tolik sdílný typ to ale není; odpovídal spíš stroze a sám od sebe toho moc nenamluvil, takže velké vyprávění se nekonalo. Zato přímo na místě jsme doladili i pár změn proti objednávce: jiné rozvržení hydroponických ramen, pěstební světla navíc, vzduchování do hydroponie. Práce šla od ruky, k večeru (dny jsou krátké, montovalo se i za tmy) skleník poprvé ožil: aplikace v mobilu ukázala teploty, okno se samo hýbe, hydroponickým okruhem cirkuluje roztok.
Jednu věc jsem u montáže podcenil — výškovou geometrii. Stěny má skleník dvoumetrové, sedí na čtyřiceticentimetrové podsadě a uvnitř se chodí po snížené podlaze v úrovni terénu; než se sečte podsada, stěna a oblouk střechy, je hřeben skoro tři metry nad hlavou. Zní to velkoryse, jenže hydroponická ramena posazená vysoko — nad jezírkem nebo za vyvýšenými záhony — jsou tím pádem na hranici dosahu: k horním košíkům se bez štokrlete nedostanu a naklánět se pro ně nad hladinu jezírka není nic příjemného. Kdo tohle plánuje, ať si hlídá nejen kam se ramena vejdou, ale hlavně jestli na ně pak dosáhne — při výsadbě, sklizni i čištění.
Jedna část ale zůstala spát: filtrace jezírka se nezapojila — jezírko je zatím prázdná betonová vana, hydroizolace na ni teprve čeká. Takže akvaponická polovina systému odstartuje až na jaře; do té doby pojede jen hydroponie.
Listopadové dodělávky
Kolem skleníku mezitím po večerech a víkendech mizí staveniště: mlatová cestička, zámková dlažba, rozpracované vyvýšené záhony. Zahrada kolem té hliníkovo-polykarbonátové krabice pomalu dostává tvar, ve kterém si ji člověk dokáže představit i s kávou v ruce.
Drobnosti po montáži
Pár dní po montáži přišel e-mail s uživatelskými příručkami, fakturou za zbytek zakázky (včetně dodatečných komponent domluvených na místě — sníženou sazbu DPH zachovali) a několika servisními poznámkami: aktualizovali aplikaci na novou verzi, opravili chybně nastavený počet oken (dal jsem tam „2“, protože skleník má okna dvě — jenže se otevírají společně, takže správně má být „1“; vyšší číslo by mělo smysl jen tehdy, kdyby se každé okno otevíralo samostatně podle teploty) a jednu chybějící hadičku poslali dodatečně do Z-Boxu. Komunikace zase rychlá a ochotná.
K příručkám samotným si ale musím zapsat první dojem, a není úplně růžový. Od produktu, který se prodává s heslem „odborné znalosti nechte na Chytrém skleníku“, jsem čekal pořádného průvodce. Dostal jsem pár útlých PDF, která na první prolistování působí spíš jako psaná z povinnosti než k užitku: obecné rady, málo konkrétních čísel a postupů — a je z nich cítit, že vznikala po vrstvách. Novější odstavce se tváří trochu jinak než ty staré a některé pasáže zjevně popisují starší verzi výbavy, než jakou mám nainstalovanou. Vypadá to víc jako „k výrobku se přikládá návod, tak tu nějaký je“ než jako snaha předat zákazníkovi maximum. Ale nechci křivdit předem — zatím jen listuju. Uvidíme, jak příručky obstojí, až od nich budu něco doopravdy potřebovat.
Jedna drobnost mě ale zarazila hned. Na schématu v návodu je místo čerpadla nakreslený „modul s ventily“ na 12V konektoru a k němu čerpadlo na 230 V — jenže nic takového u sebe nemám, moje sestava vypadá jinak. A když jsem ze zvědavosti mrkl na web výrobce, prodávají tam ještě jiné typy čerpadel, než jaké mi nainstalovali. Nejspíš do toho nevidím a spousta věcí má dobrý důvod, ale sám sobě se neubráním otázce: kolik sestav úplně stejných jako ta moje už vlastně smontovali? Z toho, jak návod k mé výbavě nesedí, mi to spíš připadá, že málo — a že jsem tak trochu pokusný králík.
Večer sedím u aplikace a hraju si s grafy teplot. Venku listopad, uvnitř cirkuluje vyhřívaný roztok a čeká na první semínka, která brzy zaseju. Zvláštní pocit — zelenina, která poroste do zimy. Přesně tohle jsem si před rokem u těch YouTube videí představoval.