Výrobce ladí na dálku, já testuju na místě. A kořenový cop z května mezitím přerostl trubku.
Pokus: co shodí jednotku?
Když se něco restartuje „náhodně“, první inženýrská otázka zní: je to opravdu náhoda? Devátého června jsem si udělal řízený test — a náhoda to není ani trochu: start zavlažovacího čerpadla shodil jednotku čtyřikrát ze čtyř pokusů. Cvak, čerpadlo se rozbíhá, kontrolka zhasne, jednotka bootuje. Opakovatelně, na povel.
To už vypadá na konkrétní hypotézu: jednotce se při rozběhu čerpadla (proudová špička) hroutí napájení. Ne software, ne wifi — napájecí větev, která neustojí vlastní spotřebiče.
Zkusil jsem to i obráceně: mezi 11. a 13. červnem jsem fyzicky odpojil pohon okna i závlahu — jestli je viník jen v čerpadlech, mělo by být ticho. Nebylo. Restarty pokračovaly, jen řidčeji. Takže špička při startu čerpadla vadu spolehlivě spouští, ale jednotka se občas restartuje i bez něj. (Vedlejší efekt těchto testů: automatická závlaha je od té doby mimo provoz a záhony zalévám ručně. „Bezobslužný“ skleník v praxi, červen 2026.)
Výrobci jsem napsal návrh, který by to rozsekl: změřit, co se děje s napětím ve chvíli, kdy jednotka padá. Osciloskop, multimetr s logem, cokoli — jedna křivka a je jasno, jestli jde o zdroj. Odpověď na tenhle konkrétní bod nepřišla; místo toho probíhají vzdálené úpravy softwaru a počty výpadků se snižují. Oceňuju snahu, ale připadám si trochu jako u lékaře, který mi na zlomenou nohu předepisuje slabší prášky proti bolesti: bolí to méně často, noha je pořád zlomená.
Cop přerostl trubku
Osmnáctého června se naplnilo, na co jsem v květnu radši nechtěl myslet: kořenový cop dorostl a zesílil natolik, že ucpal trubku hydroponického okruhu. Roztok, který neměl kudy téct, si našel cestu přepadem — do jezírka. Zase ta stejná písnička jako v lednu, jen s jiným viníkem: okruh se ucpe, roztok teče, kam nemá, a systém nic nepozná — žádné čidlo hladiny, žádné hlídání průtoku, žádná notifikace. V lednu jsem si ještě psal, že to možná jen neumím najít v nastavení; dnes už vím jistě, že to tam není. Kdybych večer nešel okolo, teklo by to dál.
Náhradní jednotka
Devatenáctého výrobce písemně shrnul stav: „evidujeme výrazné snížení počtu výpadků, nicméně problém nebyl zcela odstraněn“ — a poslal náhradní řídicí jednotku. Dne 22. června jsem ji podle pokynů vyměnil sám (montér by to neudělal jinak — čtyři šrouby a konektory).
Takže teď sedím u grafů a čekám, jestli náhradní jednotka udělá to, co má dělat každý dobrý fix: nudné, ploché, ničím nezajímavé čáry. Držte palce.